Ahojky. Jmenuji se Levy a toto je moje povídka. Snad se bude líbit :)

                      Záříš

                     By    Levy                  

Městem se prohání sněhová bouře. Většina lidí je pěkně doma v teplíčku a zbytek se k sobě choulí ve vstupech do metra nebo si sedí ve vytápěném autě.

Ona ne. Úplně na druhé straně města v části, které se říká „dolní město“ stojí opuštěná dívka. Je jí asi 17. Vlasy, které má stažené do dvou culíků po stranách hlavy, jsou černější než černočerná noc. Rozpuštěné jsou dlouhé až k pasu ale nyní jsou jen pod prsa. Zvedne hlavu s prosebným výrazem, jako by chtěla prohlédnout skrz hradbu mračen, ze kterých se nepřetržitě sype sněhová nadílka. Dívka se rozejde rychlou chůzí hlouběji do dolního města. Míjí malé krámky s rychlým občerstvením, stánek s novinami a hodně malých hospůdek a barů.

U žádné budovy se nezastaví. Některé mají zhasnuto a na dveřích visí „PŘES SVÁTKY ZAVŘENO!“A jiné ji zase nelákají. Má jasný cíl a ten leží před ní. Doslova. Došla tam, kam měla namířeno. K malé hospůdce v té nejzapadlejší části města. Cedule nad dveřmi, která měla lidi vítat, nyní schlíple visí jen na jednom rohu a při sebemenším zachvěvu se rozskřípe na celé kolo. Otevře dveře a nedočkavě vstoupí dovnitř...

pokračování příště